Vzpomínáme na ty, co s námi žili na Vlčím hradě
A děkujeme jim za obohacení našeho života o krásné zážitky

Pakýta
Pakýta se u nás objevila v létě 2000. Toto léto jsme se rozloučili s naším pejskem, oříškem Bimem. Bim odešel a do měsíce přišla odnikud Pakýta. Byla dlouho jen a jen mojí kočičkou, nenechala se od nikoho pohladit ani nakrmit. Několik let trvalo nežli si Pakýtu pohladil i můj táta, asi jí vadily jeho vousy :-)
Nicméně byla s námi téměř dvanáct let, nežli jí v břiše vyrostl nádor. Když jí nechutnalo jíst, nechali jsme Pakýtečku uspat. Byl to leden 2012.
Pakýtečka byla kočička mazlivá, ale jen když opravdu důvěřovala, dovedla spát i pod dekou, byla hodná, skvělá máma, surpová lovkyně myší. Neměla ráda návštěvy, to byla nezvěstná a vynořovala se až když návštěva odjela: Kde celou dobu byla, bylo mnohdy záhadou. Dovedla se nacpat i za knihy v knihovně a tam nepozorovaně vydržet mnoho hodin, no prostě Pakýta :-)
Její jedinou úchylkou byla posedlost grilovaným kuřetem, to dovedla člověka oblézat, lehce okousávat a tak zvláštně "pobékávat", jen aby dostala kousek masíčka.
Byla to opravdu zvláštní a vyjímečně hodná, něžná a mazlivá kočička. Měla jsem k ní hodně blízko a její zelené oči byly prostě úžasné. Nikdy na ní nezapomenu.
CO K NÁM PŘIPUTUJE?
Protože jsem zvířecí "cvok" a stále mám zvířátek, dle svých měřítek, málo určitě k nám připutují i další.
Co bude další zvířecí výzvou se nechám překvapit :-)-)
Klidně si tipněte co připutuje dalšího ;-)
